A nebyly za to postihovány. Veškeré problémy se projevili v době hospodářské krize, jejíž příčinou byla finanční krize, která vznikla v USA. Někteří pravicoví ekonomové a zejména politikové viní z těchto problémů rozvinutý evropský sociální stát, jehož příjmy nestačí financovat solidární sociální systémy. Ovšem zapomínají na skutečnost, že nejmenší problémy v průběhu hospodářské krize mají naopak státy, kde je sociální stát nejsilnější. To je ve skandinávských zemí a v Německu. Naopak situace nejhorší je u zemí, kde je nejen nižší sociální zabezpečení, ale kde je zejména nízké zdanění. Takže v „přebujelém“ sociálním státě to není.

Dříve proběhlé hospodářské krize byly vždy řešeny veřejnými investicemi. Příkladem může být stavění hladových zdí ve středověku, výstavba silnic a železnic v USA či v Německu, ale i zvýšená zbrojní výroba před 2.světovou válkou. Liberální politika, která je základem současné globální politiky všech vyspělých zemí, a která svojí „neregulací“ finančního kapitálu se stala spouštěcím mechanismem světové hospodářské krize, má jiná řešení. Tím jsou snižování daní a provádění škrtů v sociální oblasti a ve veřejných službách. Snahou je privatizovat veškeré veřejné služby a neomezovat volný pohyb kapitálu, včetně toho spekulativního. Přitom další snižování platů, škrty v investicích či snížení kvality a dostupnosti veřejných služeb vedou ještě k hlubším ekonomickým a sociálním problémům. Ukazuje se, že nízké daňové příjmy opravdu nestačí financovat evropský sociální stát. Je jen otázkou, proč pravicové vlády a politické strany preferují nízké daně před rozpočtovou stabilizací. A poté žádný vyspělý stát nesplácí své dluhy, ale naopak tyto dluhy navyšuje a splácí pouze takzvanou obsluhu dluhu.

Dlouhodobým řešením je stabilizace veřejných rozpočtů a postupné snižování státního dluhu. K tomu musí sloužit několik opatření. Zejména je to finanční stabilita daná přiměřenými daňovými příjmy, které pokrývají veřejné služby a sociální zabezpečení. Dále jsou to úsporná opatření veřejných výdajů, která nepodváží investiční aktivitu a zároveň zvýší efektivitu vynaložených prostředků. Dále je to zvýšená investiční aktivita, která zvýší zaměstnanost. Tím se nejen sníží sociální výdaje, ale zejména se zvýší odvody do solidárních sociálních, penzijních a zdravotních systémů. Efektivní a výkonná veřejná správa, boj proti korupci, podpora vzdělanosti, vědy a výzkumu a vymahatelnost práva jsou podstatnými, ale nikoli dostačujícími podmínkami stabilizace evropského sociálního státu.